Když se pokladně v prodejně přeruší spojení s centrálou, zákazník to pozná podle toho, že se na displeji přestanou načítat věrnostní slevy a platba kartou najednou trvá déle. U řetězce s desítkami poboček se ceny, akce, věrnostní programy i autorizace plateb obvykle řeší centrálně v datovém centru řetězce. Prodejny tak mají jednotné podmínky, ale sdílejí také společné slabé místo.
Co sedí v centrálním uzlu
Centrální část se zjednodušeně skládá z několika služeb, které mohou běžet v jedné serverovně nebo ve dvou propojených.
- Databáze cen, akcí a produktů, ze které si pokladny stahují aktuální podobu ceníku.
- Modul věrnostních karet, poukazů a slev, který musí odpovídat okamžitě, aby zákazník u pokladny nečekal.
- Komunikace s platebními bránami a bankami pro autorizaci karet.
- Skladový systém, do kterého se po každém prodeji zapisuje úbytek zboží.
- Datová a síťová infrastruktura, která všechny prodejny spojuje.
Pokud tyto služby sdílejí napájení a chlazení, přestanou při jediné poruše na vstupu do budovy fungovat centrální služby všech prodejen současně.
Proč se výpadek přenese do prodejen
Většina pokladních systémů má nouzový režim, ve kterém pokladna prodává dál z posledního staženého ceníku. Jeho rozsah se liší podle dodavatele a nastavení. Zpravidla přestanou fungovat věrnostní slevy a ověřování poukazů, platby kartou závisejí na dostupnosti autorizace a skladové stavy se přestanou aktualizovat. Po obnovení spojení se nasbíraná data dorovnávají a to může uzel zatížit právě ve chvíli, kdy se rozbíhá.
Rozsah nouzového režimu si provozovatel vyzjistí u dodavatele pokladního systému a vyplatí se ho otestovat. Pak ví, které činnosti prodejna zvládne bez centra a které ne.
Vrstvy ochrany napájení
Záložní napájení uzlu se staví ve stupních, protože každý zdroj má jinou reakční dobu.
- UPS s bateriemi převezme zátěž bez přerušení a překlene sekundy až minuty.
- Dieselová elektrocentrála po výpadku nastartuje a dosáhne jmenovitých otáček a napětí. Start trvá řádově několik až desítky sekund a přes automatiku ATS pak agregát převezme zátěž od UPS.
- Po návratu sítě ATS vrátí provoz zpět na síť a agregát se vypne.
Chlazení se po obnovení napájení rozbíhá postupně, protože kompresory mívají ochrannou prodlevu před opakovaným startem. Její délku uvádí dokumentace konkrétního zařízení.
Agregát se pro uzel s UPS dimenzuje s rezervou. Usměrňovač UPS zatěžuje zdroj jinak než běžné motory a k odběru serverů se přidává dobíjení baterií. Přesné požadavky na kombinaci určuje výrobce UPS i agregátu, proto je vhodné dodavateli agregátu předat technické údaje UPS už při výběru stroje.
Dimenzování a spotřeba paliva na příkladu
Modelový příklad ukazuje postup, čísla si každý provozovatel nahradí vlastními. Předpokládejme celkový odběr uzlu včetně chlazení, osvětlení a zabezpečení 200 kW.
- Při účiníku 0,8 odpovídá 200 kW zdánlivému výkonu 250 kVA.
- Po přičtení rezervy na dobíjení UPS a nelineární zátěž se vybírá stroj větší než nejsilnější kapotovaný na přívěsu (275 kVA), tedy například 400 kVA v kontejneru.
- Při odběru 200 kW to s obvyklou spotřebou kolem čtvrt litru až 0,3 litru nafty na kWh dělá 50 až 60 l za hodinu.
- Za 24 hodin provozu je to 1 200 až 1 440 l, podle čehož se volí nádrž nebo způsob doplňování.
Trvalé zátěže se do výpočtu berou v reálné výši. Štítkové hodnoty serverů bývají vyšší než skutečný odběr, chlazení naopak roste s venkovní teplotou.
Vlastní agregát má smysl u uzlu, který běží celoročně. Při odstávce, rekonstrukci rozvodny nebo přípravě nového uzlu, kdy trvalý zdroj ještě chybí, se nabízí krátkodobý pronájem velké elektrocentrály. Kontejnerové provedení od 400 kVA se staví před budovu a připojuje se přes rozvaděč, stroje lze při vyšší potřebě propojit do paralelního chodu. Po skončení prací se stroj odveze.
Zkouška přechodu
Před ostrým nasazením se hodí zkouška se zátěží a odzkoušený přechod z UPS na agregát. Vyplatí se ji opakovat v pravidelných intervalech, které stanoví provozovatel podle dokumentace UPS a agregátu, a výsledek si zapsat.
