Letní slevové akce zvyšují počet objednávek skokově a logistické centrum e-shopu pak pracuje blízko hranice své kapacity. Před takovým obdobím se vyplatí vyzkoušet i to, co obvykle jen čeká v rozvaděči, tedy záložní napájení. Výpadek v týdnu s nejvyšším počtem zásilek se totiž projeví na celém dni.
Co v centru stojí na proudu
Kromě dopravníků a třídicí linky visí na napájení řada menších odběrů.
- Třídicí a balicí linky s pohony, které se po obnovení napětí nemají rozbíhat všechny naráz.
- Serverovna a datové prvky včetně chlazení, protože skladový systém přiděluje každé zásilce trasu.
- Wi-Fi přístupové body a nabíjecí stojany pro ruční skenery a vozíky. Skener s nabitou baterií je bez Wi-Fi k ničemu, protože se z něj nedozvíte, kam zásilku odložit.
- Tiskárny štítků a váhy na balicích stanicích, bez nichž zásilka nemá dopravce ani adresu.
- Osvětlení, vrata a rampy, které rozhodují o tom, zda se dá nakládat.
Co se při zkoušce ověřuje
Záložní zdroj se dá spustit i naprázdno, ale takový test o skutečném chování haly nic neříká. Smysl má zkouška pod skutečnou zátěží, která se zaměří na tři věci.
Přepnutí. Automatika musí zaznamenat výpadek, nastartovat agregát a přepnout zátěž. Trvá to řádově sekundy. Řídicí servery a datové prvky proto obvykle chrání zdroje UPS, které tuto mezeru překlenou. Zkouška ukáže, zda baterie UPS ještě drží očekávanou dobu a zda se po přepnutí server sám nerestartoval.
Návrat napájení ze sítě. Při zpětném přepnutí vzniká druhý ráz. Pohony se rozbíhají znovu a je třeba ověřit, že se rozbíhají postupně.
Chlazení. Klimatizace serverovny a chladicí okruhy patří k odběrům, které se v rozpisu často zapomenou. V parném týdnu odebírají nejvíc právě tehdy, kdy je záložní zdroj potřeba.
Zátěž a dimenzování v číslech
Naftový agregát by neměl dlouho běžet na nízkém zatížení, protože se v motoru usazují nespálené zbytky paliva. Zkouška naprázdno proto o hale vypovídá málo a motoru neprospívá. Chybějící část zatížení se při zkoušce obvykle doplňuje odporovou zátěží.
Modelový příklad je hala s trvalým odběrem 300 kW.
- Sečtěte trvalé odběry. Dopravníky a třídicí linka 180 kW, serverovna s chlazením 40 kW, osvětlení a vrata 50 kW, nabíjení a kancelářské provozy 30 kW dává 300 kW.
- Přepočtěte na zdánlivý výkon. Při účiníku 0,8 odpovídá 300 kW zhruba 375 kVA.
- Přidejte rezervu asi 20 % na rozšíření provozu, tedy celkem 450 kVA.
- Rozběhy motorů posuzujte zvlášť. Pohony s přímým rozběhem si na okamžik řeknou o násobek běžného odběru. Pomáhá postupné spouštění po skupinách nebo měkký start a výsledek se vždy ověřuje u výrobce agregátu.
- Vyberte stroj. Kontejnerový agregát 400 kVA by vyšel těsně už bez rozběhů. Stroj 650 kVA má velkou rezervu a jeho zatížení kolem 58 % je pro motor přijatelné.
Takový stroj se kvůli jedné sezóně málokdy kupuje a pro sezonní špičku dává smysl ho poptat u půjčovny velkých elektrocentrál. Výkon se tam vybírá podle hlavního jističe a seznamu spotřebičů a při vyšší potřebě lze stroje propojit do paralelního chodu. U kontejnerového provedení se vyplatí předem určit místo mimo pojezd vozidel.
Postup před špičkou
Zkouška má smysl jen tehdy, když zbývá čas opravit, co odhalí. Vyplatí se ji rozvrhnout na několik týdnů.
- Šest týdnů předem sepsat odběry a ověřit jistič a kabelové trasy k přípojnému místu.
- Čtyři týdny předem zkontrolovat UPS a baterie a zjistit, jak dlouho reálně drží.
- Dva týdny předem provést zkoušku přepnutí pod skutečnou zátěží mimo hlavní provoz. U kontejnerového agregátu je třeba počítat s hlukem pro okolí.
- Týden předem ověřit zásobu paliva a domluvit, kdo bude zdroj při špičce hlídat.
Ze zkoušky se vyplatí pořídit zápis s dobou přepnutí, chováním řídicích systémů a pořadím, v jakém se zátěž vrací. Při skutečném výpadku pak z něj půjde vycházet.
