Stojíte u lesní cesty, před sebou rozcestník s číslem 2118 a žlutým políčkem a netušíte, jestli je to cyklotrasa, turistická stezka, nebo jen cedulka někoho, kdo měl volné odpoledne. Značení cyklotras v Česku přitom funguje podle jednoduchého systému. Stačí znát pár pravidel a dá se podle něj plánovat i výlet s dětmi. Tady je vysvětlené, co znamenají čísla, jak vypadají značky v terénu a jak si trasu připravit doma, aby vás na místě nic nepřekvapilo.
Kdo cyklotrasy značí a odkdy
Cyklistické trasy se u nás značí od roku 1997 zvláštním turistickým značením Klubu českých turistů (KČT). Klub je zároveň metodickým garantem systému, tedy stará se o jeho pravidla a jednotný vzhled. Od roku 2001 značení doplňují také dopravní značky se směrovými tabulemi pro cyklisty, které vycházely z vyhlášky 30/2001 Sb. Trasy tedy nejsou náhodná sbírka cedulek, ale síť, která má jednotná pravidla.
V praxi to znamená, že na jedné trase můžete potkat dva druhy značení. Barevné pásky na sloupcích, stromech a zdech patří k turistickému značení. Dopravní směrovky na sloupcích u silnic a křižovatek jsou už klasické dopravní značky. Obojí se navzájem doplňuje, a proto je dobré vědět, co u kterého hledat.
Co znamená číslo trasy
Nejužitečnější věc, kterou se můžete naučit, je čtení čísla trasy. Počet číslic totiž říká, do jaké třídy trasa patří:
| Číslo trasy | Třída | K čemu slouží |
|---|---|---|
| jedna nebo dvě číslice (například 2, 7, 47) | dálkové trasy | propojují velká města a míří i za hranice |
| tři číslice (například 471) | regionální trasy | spojují oblasti a menší města |
| čtyři číslice (například 0028) | místní trasy | lokální propojky, okolí obce nebo města |
Příklady z praxe: trasa číslo 2 vede podél Labe, trasa číslo 7 sleduje Vltavu a trasa číslo 50 vede podél Bečvy. Když tedy vidíte na tabulce dvě číslice, jde s velkou pravděpodobností o dlouhou trasu, kterou zvládnou i výletníci na několik dní. Čtyřmístné číslo naopak znamená spíš odpolední okruh nebo spojku mezi dvěma obcemi.
V některých městech se místo čísel používají písmena. Pražské místní trasy bývají označené písmenem nebo zkratkou míst, kterou spojují: například KB-HL spojuje Kbely s Hloubětínem. Podobné zvyklosti jsou i v Litvínově, Českých Budějovicích a v Ostravské metropolitní oblasti. Když se ve městě setkáte s písmeny místo čísel, nemusíte se bát, že jste zabloudili. Je to jen jiný způsob označení.
Barvy a tabulky v terénu
Turistické značení cyklotras má žluté krajní pásy a vnitřní pás, který může být červený, modrý, zelený nebo bílý. Žlutá je tedy hlavní rozlišovací znak, podle kterého cyklotrasu poznáte od pěší značky. U turistických směrovek pro cyklisty je pak žlutý podklad. Co konkrétně říká barva vnitřního pásu, se z ověřených zdrojů nedá jednoznačně dovodit, a proto se na ni při plánování nespoléhejte. Řiďte se číslem trasy a mapou.
Dopravní směrovky pro cyklisty se dělí na několik typů. Některé ukazují jeden cíl, jiné dva, další jen změnu směru. Zvláštní tabulka ohlašuje konec cyklistické trasy. Za ní už značená trasa nepokračuje, takže si další cestu vybírejte podle mapy.
Cyklotrasa, cyklostezka a cyklopruh: tři různé věci
Začátečníci často zaměňují tři pojmy. Cyklostezka je pozemní komunikace vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na kole. Cyklopruh je vyznačený pruh na běžné silnici, který není oddělený obrubníkem ani zelení. Cyklotrasa je naproti tomu doporučená trasa: může vést po cyklostezce, po polní cestě, po tiché silnici nebo po lesní cestě. To, že je něco cyklotrasa, tedy ještě neznamená, že je to vždy pohodlná asfaltová stezka.
Pro rodiny je to zásadní. Před nedělním výletem s dětmi si vždy zjistěte, po jakém povrchu trasa vede. Cykloturistické trasy mohou vést i po nezpevněných cestách v terénu, kde se s dětským vozíkem nebo s kolem s úzkými pneumatikami pojede špatně.
Evropské trasy EuroVelo
Českem procházejí čtyři trasy sítě EuroVelo, kterou koordinuje Evropská cyklistická federace. Jsou to EV 4 (trasa Střední Evropa), EV 7 (Sluneční trasa), EV 9 (Jantarová stezka, tedy cesta od Baltu k Jadranu) a EV 13 (Stezka podél železné opony). Jednotlivé trasy EuroVelo jsou v celé Evropě dokončené jen zčásti, takže před dálkovým výletem si ověřte stav právě vybraného úseku.
Jak naplánovat výlet doma
Plánování je nejlepší způsob, jak z cyklovýletu vyřadit zbytečné překvapení. Doporučený postup má pět kroků:
- Vyberte cíl a délku. S malými dětmi počítejte s kratšími etapami a dopředu určete místo na svačinu. Jak zabalit jídlo do horka, popisuje náš text o chladicí tašce na výlet.
- Otevřete mapu s vrstvou cyklotras. Použít můžete mapovou aplikaci v telefonu nebo papírovou turistickou mapu. Zapněte vrstvu s cyklotrasami, najděte číslo trasy a projděte ji celou od startu do cíle.
- Zkontrolujte povrch a převýšení. Jeden příkrý kopec na konci může výlet s dětmi zkazit. Raději trasu obraťte, aby stoupání bylo na začátku.
- Uložte trasu offline. V lesích a údolích bývá špatný signál. Mapu nebo trasu si stáhněte do telefonu předem a vezměte si i papírovou zálohu.
- Naplánujte zpáteční cestu. Nejlépe okruh, nebo trasu, kde se dá vrátit vlakem či autobusem. Ověřte, zda spoj bere kola.
Nezapomeňte, že kolo je vždy potřeba zkontrolovat před odjezdem. Stačí pár minut: tlak v pneumatikách, brzdy, osvětlení a to, jestli drží řetěz.
Výlet s dětmi: co říká BESIP
Tipy pro jízdu s dětmi shrnuje BESIP a dají se použít jako rámec plánování. Podle nich děti do čtyř let potřebují dohled dospělého a při převozu v sedačce potřebují přilbu a dobrou viditelnost. BESIP radí používat přilbu vždy. Pětileté a šestileté děti potřebují doprovod dospělého, podobně jako při chůzi. Ve věku sedm až deset let se děti připravují na samostatnou jízdu pod dohledem osoby starší patnácti let. Od deseti let mohou děti jezdit v silničním provozu samostatně, ale musí znát pravidla, umět kolo ovládat a udržovat a nesmějí jezdit se sluchátky v uších. Zbytek doplní reflexní prvky a světlé barvy, které dítě dělají viditelnější.
Prakticky to znamená: s dětmi do zhruba deseti let jezděte hlavně po stezkách bez provozu a na silnici jen s dospělým. Zkuste si také před cestou projít trasu očima dítěte. Kde bude muset přejet frekventovanou silnici? Kde bude potřeba slézt z kola? Na takových místech se vyplatí předem naplánovat zastávku.
Když si chcete z výletu do přírody udělat celodenní program, hodí se přemýšlet i o tom, co budete dělat na cestě. Podzimní výlet lze spojit například s houbařením, jen se pak pamatujte, že v lese se jezdí po vyznačených cestách.
Když značení chybí nebo je poškozené
Značka může vybledout, strom se může zlomit a směrovka může zmizet. Chyby v turistickém značení, včetně cyklotras, můžete hlásit přes web turistickeznaceni.cz. Nahlásit lze chybějící nebo vybledlé značky, spadlé stromy se značkou, poškozené či chybějící směrovky nebo neprůchodné a nebezpečné úseky. Pokud najdete rozpor mezi terénem a mapou KČT, redakce map přijímá zprávy na adrese trasa@trasa.cz. Chyby v mapách třetích stran, například v internetových mapách, se hlásí přímo jejich provozovatelům.
Časté otázky
Poznám cyklotrasu podle barvy značky?
Podle žlutých krajních pásů ano. Vnitřní pás může být červený, modrý, zelený nebo bílý, ale barvu nepovažujte za informaci o obtížnosti. Spolehlivější je číslo trasy a mapa.
Co znamená čtyřmístné číslo trasy?
Počet číslic odpovídá třídě trasy. Čtyři číslice označují místní trasy, tedy lokální propojky. Tříčíslicové jsou regionální a jedno nebo dvoumístné dálkové.
Je cyklotrasa totéž co cyklostezka?
Ne. Cyklostezka je komunikace vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na kole, kdežto cyklotrasa je doporučený směr, který může vést po různých površích včetně nezpevněných cest.
Od kolika let mohou děti jezdit samostatně na silnici?
Podle BESIP mohou děti od deseti let jezdit samostatně v silničním provozu. Předtím se na jízdu připravují pod dohledem osoby starší patnácti let, a proto je pro ně vhodnější stezka bez provozu.
Komu nahlásit chybějící směrovku?
Chyby v turistickém značení se hlásí přes web turistickeznaceni.cz. Nejde-li o značení, ale o chybu v mapě třetí strany, kontaktujte provozovatele mapy.
