Většina lidí zná to překvapení: sedíte večer na zahradě, podíváte se nahoru a přes oblohu se na okamžik mihne světelná čárka. Kolem 12. srpna se to může stát mnohokrát za hodinu. Perseidy patří k nejznámějším rojům meteorů a jejich pozorování nevyžaduje dalekohled, aplikaci ani zkušenosti. Potřebujete tmavé místo, pohodlné sezení a trochu trpělivosti.
Co vlastně na obloze uvidíte
Perseidy vznikají tak, že Země každý rok touto dobou prolétá oblakem drobných částic, které za sebou nechala kometa 109P/Swift-Tuttle. Kometa obíhá Slunce přibližně 133 let a naposledy byla poblíž Slunce v roce 1992. Zrnka prachu se v atmosféře řítí rychlostí kolem 59 kilometrů za sekundu, žhnou a vypaří se. Světelná stopa, kterou vidíte, je právě tohle vypařování, ne kámen, který by padal k zemi. Meteor je světelný jev, meteorit je až to, co případně dopadne na povrch.
Meteory se zdánlivě rozbíhají z jednoho místa na obloze, kterému se říká radiant. Ten se u Perseid nachází v souhvězdí Persea, po kterém roj nese jméno. Je to jen efekt perspektivy, podobně jako když se rovnoběžné koleje v dálce sbíhají do jednoho bodu. Meteory se ale objevují na celé obloze, nejen kolem Persea.
Kdy se dívat: maximum a nejlepší hodiny
Roj je aktivní zhruba od poloviny července do 24. srpna, ale nejvíc meteorů přichází kolem maxima. To letos připadá na noc z 12. na 13. srpna. České zdroje uvádějí maximum obecně mezi 11. a 13. srpnem, takže má smysl vyrazit i o noc dřív nebo později. Když vám zrovna jednu noc přebije mrak, druhá může vyjít.
V maximu se při dokonale tmavé obloze teoreticky může objevit až zhruba stovka meteorů za hodinu. Toto číslo (odborně ZHR) ale platí pro ideální podmínky: dokonale tmavou oblohu a radiant vysoko nad hlavou. V praxi uvidíte méně, řádově desítky za hodinu, a když bude nebe znečištěné světlem, jen několik. Nastavte si proto očekávání: nebude to ohňostroj, spíš pomalu se rozjíždějící představení, kde jeden jasný meteor za pár minut stojí za to.
Nejlepší je druhá polovina noci. Meteorů je po půlnoci víc, protože se váš úsek Země začíná otáčet do směru, kterým planeta obíhá kolem Slunce, a částice vás míjejí častěji, podobně jako čelní sklo auta zachytí víc hmyzu při jízdě do roje než z něj. Astronomové proto radí dívat se krátce před úsvitem, kdy je meteorů ještě hodně a obloha se teprve začíná rozjasňovat. Občas se ale nějaký Perseid ukáže už kolem desáté večer, takže pro rodiny s dětmi je rozumný kompromis začít po setmění a vydržet, jak dlouho to půjde.
Letošní bonus: novoluní
Měsíc bývá u meteorických rojů největším nepřítelem, protože svítí a zahltí oblohu. Letos je to jinak. V noci z 12. na 13. srpna je novoluní, tedy Měsíc na obloze prakticky nesvítí. Právě v ten den, 12. srpna, se také odehrává úplné zatmění Slunce, které ale probíhá v pruhu přes Island, sever Španělska a Středomoří. Obojí spolu souvisí, protože zatmění Slunce nastává jen při novoluní. Pro vás z toho plyne jedno: tma bude tak dobrá, jak jen může být, a slabší meteory, které by za jasného Měsíce zapadly, se ukážou.
Kam jít: tma je důležitější než dalekohled
Nejdůležitější rozhodnutí je místo. Světlo z lamp a měst zahltí oblohu a slabší meteory se v něm ztratí, takže na tmavém místě uvidíte víc než na sídlišti. Astronomové popisují kvalitu oblohy Bortleovou stupnicí od 1 (nejtmavší místa) do 9 (střed velkého města). U venkovské oblohy stupně 3 je Mléčná dráha už výrazně strukturovaná, na okraji města se z ní stává slabý, nebo úplně neviditelný závoj. Jednoduchý test: když vidíte Mléčnou dráhu, meteorů uvidíte dost.
Dobrým kandidátem bývají:
- louka nebo pole za vesnicí, ideálně na kopci s výhledem do všech stran,
- okraj lesa nebo rybník, kde nesvítí pouliční lampy (pozor jen na komáry a vlhkost),
- chata nebo zahrada mimo městské osvětlení, pokud si zhasnete venkovní světla a okna od sousedů vás neruší.
V Česku existují i oblasti, které se tmavou oblohou přímo profilují. Jsou to Jizerská oblast tmavé oblohy (vznikla 2009), Beskydská (2013), Manětínská (2014) a Podyjská (2016). Pokud máte cestu tím směrem, je to bonus, ale nemusíte jet daleko. Často stačí popojet za okraj města, kde už nesvítí pouliční lampy, a rozdíl oproti balkonu poznáte hned.
Vybírejte také místo s volným výhledem. Meteor může přeletět kdekoli, a když vám polovinu oblohy zakrývají stromy nebo dům, přijdete o polovinu představení.
Oči a tma: proč netrvá pět minut
Lidské oko se na tmu přizpůsobuje postupně. Nejvíc se to děje v prvních pěti minutách, plné zvyknutí ale trvá zhruba 45 minut. Proto lidé, kteří vyjdou ven a po deseti minutách usoudí, že „nic tam není“, často ještě neviděli, co viděli být mohli. Zkuste proto vydržet aspoň půl hodiny.
Největším nepřítelem přizpůsobení je jasné světlo. Jediný pohled do displeje telefonu na plný jas vám zpět vrátí část toho, co jste získali. Pomůže tohle:
- snižte jas telefonu na minimum a zapněte noční režim, nebo displej rovnou nechte v kapse,
- pro nutné svícení použijte svítilnu s červeným světlem (červené světlo zrakový pigment v tyčinkách vyčerpává jen pomalu), případně přelepte čelovku červenou fólií,
- nesviťte nikomu do očí, ani dětem, ani sousedům na vedlejší dece.
Jak se dívat
Nejpohodlnější je lehnout si na záda, ideálně na karimatku nebo lehátko. Vydržíte déle, nebolí vás krk a vidíte velký kus oblohy najednou. Dalekohled ani triedr nechte doma: zorné pole je příliš malé a meteor je hotový za zlomek sekundy. Nejlepší přístroj na meteory je oko.
Zajímavý tip od zkušených pozorovatelů: nedívejte se přímo na radiant. Meteory poblíž něj jsou kratší, protože letí směrem k vám. Delší a výraznější stopy uvidíte, když se podíváte zhruba 30 až 60 stupňů od radiantu. Prakticky to znamená: dívejte se do volné části oblohy, třeba vysoko nad sebe, a nechte oči, aby zachytily pohyb i koutkem oka. Ten je na slabé světlo citlivější.
Radiant se během noci zvedá a po půlnoci je výš, což hraje pro pozorování v pozdějších hodinách. Znát souhvězdí Persea ale nemusíte. Stačí vědět, že meteory se ukážou kdekoli.
Co vzít s sebou
I v srpnu se v noci ochladí, hlavně když ležíte na zemi. Pár praktických věcí, které dělají velký rozdíl:
- karimatka, deka nebo lehátko: zem po západu slunce studí a vlhne,
- teplé oblečení a čepice, spacák nebo druhá deka pro děti,
- termoska s teplým čajem a něco malého k jídlu,
- repelent, pokud jste u vody nebo lesa,
- červená svítilna a baterie do ní,
- nabitý telefon pro případ, že se budete potřebovat dovolat, s minimálním jasem.
Pozorování se dá vzít i jako malý noční výlet. Děti si užijí pobyt venku po tmě, a když je chytne soutěž „kdo uvidí víc“, vydrží překvapivě dlouho. Nejmladším dopřejte pauzy a klid, ať se na oblohu těší, ne aby ji měli spojenou s únavou.
Bezpečnost a rozumné plánování
- Řekněte někomu, kam jdete a kdy plánujete být zpátky, hlavně když míříte mimo obec.
- Nejezděte domů unavení. Po půlnoci a po pár hodinách vleže na dece se řízení snadno podcení.
- Na cestu si vezměte čelovku nebo svítilnu, kterou před samotným pozorováním vypnete.
- Vybírejte místo, kde nikomu nevadíte: nechoďte na soukromá pole, do chráněných území mimo povolené cesty ani na silnice.
- Sledujte předpověď oblačnosti. Sebelepší tma je k ničemu, když je nebe zataženo.
A co focení?
Meteor je krátký a nepředvídatelný, takže fotit ho mobilem je spíš loterie. Pokud to zkusit chcete, telefon musíte mít pevně opřený, ideálně na stativu, a mít k dispozici noční režim s dlouhou expozicí. Nečekejte ale, že každý záběr bude obsahovat meteor. Rozumnější je prvních pár minut věnovat samotnému pozorování a fotit až potom, ať se neochudíte o zážitek. Snímek noční oblohy z mobilu bývá hezký i bez meteoru: hvězdy, siluety stromů, možná i slabá Mléčná dráha.
Časté otázky
Potřebuji dalekohled nebo speciální aplikaci?
Ne. Meteory se pozorují pouhým okem, protože zorné pole dalekohledu je příliš malé. Aplikace s mapou hvězd vám může pomoci najít Persea, ale nic nezmeškáte, i když ji nepoužijete. Meteory se ukazují na celé obloze.
Kdy je nejlepší čas na pozorování?
Nejvíc meteorů bývá ve druhé polovině noci, krátce před úsvitem. Maximum letos připadá na noc z 12. na 13. srpna, ale první meteory můžete zahlédnout už večer kolem desáté a i v okolních nocích.
Kolik meteorů uvidím?
Záleží na tmě a počasí. Uváděné číslo kolem sta za hodinu je teoretické maximum pro ideální podmínky. Realisticky počítejte s desítkami za hodinu na dobrém tmavém místě a s podstatně menším počtem, pokud je poblíž město.
Vadí, že je novoluní?
Naopak, novoluní je pro pozorování meteorů výhodné. Měsíc nesvítí a obloha je tmavší, takže uvidíte i slabší meteory.
Jsou meteory nebezpečné, může na mě něco spadnout?
Ne. Perseidy jsou drobná zrnka prachu, která se ve výšce mnoha kilometrů vypaří. Na zem nic nedopadne. Jediné, co vám reálně hrozí, je chlad, únava a komáři.
